Tenco článek vznikl jako semestrální práce z předmětu Edukační technologie na
UK v Praze, Pedagogické fakultě v roce 2014
- Jan Podzimek

Digitální rozdělení


„Technologie je jen tak silná, jako je dostupná. Širší přístup přináší vzdělání, informace a komunitní sounáležitost, které mohou pomoci v boji proti AIDS, podvýživě, nevědomosti a nedbalosti. Síla spojeného osvíceného společenství je jen začátek.“
Hector Ruiz, ex-předseda představenstava a ex-prezident AMD1

Svět je rozdělen. Lidé celého světa jsou také rozděleni. Dělí se nejen dle řeči, kterou mluví, náboženství, které vyznávají, svého politického přesvědčení či své rasy, ale také dle svého vztahu a přístupu k technologiím, zejména pak k internetu. Internet je celosvětovou sítí a skutečně obepíná celý svět, přístup k jeho službám má však necelých 35% světové populace. Přestože je to o 566% více, než v roce 2000, stále se nejedná o většinu lidí na planetě2. Zdá se tedy, že „Normální je být nepřipojen.“ Anebo ne?

Charakteristika

Digitální rozdělení (anglicky digital divide), případně také digitální propast (anglicky digital gap) je rozdělení společnosti na ty, kteří mají přístup k internetu a dalším moderním formám komunikace a na ty, kteří takové možnosti nemají.3 Důvody, proč lidé nejsou připojeni k internetu, jsou různé. Může se jednat o nedostupnost internetu v dané lokalitě, o nedostatek prostředků k pořízení vhodného zařízení anebo třeba o nízkou osobní informační gramotnost.

Je třeba též rozlišovat globální a lokální digitální rozdělení. Zatímco lokální digitální propast se projevuje především v osobním životě daného jedince, který má potíže sehnat kvalitní práci, má nižší přehled o dění kolem něj a pomaleji komunikuje se svým okolím. Z globálního pohledu se pak jedná především o zaostávání určitých světových regionů za ostatními. To činí dané regiony méně konkurenceschopnými a defacto je vyřazuje z globální hospodářské soutěže. Yaleova univerzita ve svém výzkumu též upozorňuje, že digitální propast je vlastně jen důsledkem dlouhotrvající nerovnosti v přístupu k telekomunikačním službám.4

Na digitální rozdělení, zejména v lokálním měřítku, lze pohlížet i jako na generační propast. Mladí lidé, žijící ve světě plném moderních technologií, tyto technologie běžně využívají. Lidé ve středním věku, zařazení do pracovního procesu, se s technologiemi naučili pracovat v míře potřebné pro výkon jejich povolání a v některých případech i více. Staří lidé poté obvykle s technologiemi nepracují, protože se z jejich pohledu jedná o novinku, bez které vydrželi celý život. Byť i zde jsou výjimky. Dle ročenky NetMonitor z roku 2012 využívá internet celých 90% obyvatel ČR mladších 24 let a pouze 35% obyvatel do 55 let. U starších lidí je pak penetrace ještě nižší, pouhých 17%.5

Historie

V technologických oblastech došlo v posledních 120 letech k velmi prudkým změnám, které v historii lidské společnosti neměly obdoby. Zrychlila se výroba, zvýšila dostupnost informací a díky tomu se i zvýšilo životní tempo lidí. Díky tomu se musely změnit i existující komunikační kanály. Vzniklý stav lze vcelku dobře ilustrovat na tzv. efektu červené královny: „Jak vidíš, musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě. Chceš-li se dostat někam jinam, musíš běžet dvakrát tak rychle.“6 V jednotlivých světových regionech docházelo k zavádění ICT technologií postupně, v závislosti na jejich ekonomické síle a technické vyspělosti. ICT technologie jsou do značné míry závislé na některých předchozích technologiích, například na elektrorozvodné a telefonní síti, proto lze vysledovat souvislost mezi jejich rozšířením a kvalitou a dostupností těchto sítí v daném regionu3.

Z globálního hlediska lze na obou koncích digitální propasti vysledovat dva zcela odlišné světy. V tom prvním, nepřipojeném, žije více lidí. ICT technologie se zde prakticky nepoužívají a leckde jsou nejen nedostatkovým, ale též neznámým zbožím. Pokud se chtějí dva lidé o něčem promluvit, musejí se setkat osobně. Informační gramotnost nepředstavuje pro člověka naprosto žádnou výhodu. Ve druhém světě, připojeném, je ICT technologiemi řízeno prakticky vše, od letů raketoplánů až po svoz odpadů. Informační gramotnost je nejen výhodou, ale v mnoha případech i nutností, stejně jako se předpokládá, že každý vlastní počítač.

Na lokální úrovni lze vnímat digitální rozdělení především jako mezigenerační problém7. V tomto případě není problém s přístupem k technologiím, ten mají všichni zajištěn. Potíže jsou v tom, že lidí nedokáží s techlogiemi efektivně pracovat. Obvykle umějí zacházet pouze s těmi, které nezbytně potřebují a to navíc jen na nutné elementární úrovni. Přestože obvykle si vystačíme s pojmem „síťová generace“ pro označení lidí, kteří se s technologiemi „již narodili“, Larry Rosen používá větší množství generací, které se mezi sebou liší určitými specifickými vlastnostmi:8

Generace Rok narození
Baby Boomers (populační exploze) 1946-1964
Generation X (X jako obtížně definovatelná 1965-1979
Net Generation (síťová generace) 80. léta 20. století
iGeneration (generace individualit) 90. léta 20. století
Generation C (creative, comunicative, collaborative, connected) Od 2000

Principy a pojmy

Digitální propast byla od svého počátku obtížně měřitelná. Bylo poměrně jasné, které regiony jsou považovány za vyspělé a které za rozvojové. Ale nebylo možno určit, o kolik jsou rozvojové regiony „pozadu“ za vyspělým světem. Nejsnazším měřením je spočítat počet počítačů mezi lidmi. Takových výzkumů proběhlo během historie mnoho. O jednom z nich, z roku 2006, informoval v roce 2008 The Economics9. Podle něj je celosvětově nejvíce počítačů v Izraeli, 122 na sto osob, tedy 1,22 počítače na osobu. Česká republika obsadila 27. pozici s 27 počítači na sto osob, tedy přibližně jeden počítač na čtyři lidi. Před námi se z blízkých zemí umístilo například Slovensko či Slovinsko. V nejvyspělejších evropských zemích připadá na osobu dvakrát tolik počítačů, jak u nás.

Obrázek 1: Počet počítačů na 100 obyvatel, 200710

Dalším způsobem, jak měřit digitální propast je sledovat počet uživatelů internetu. Odhad počtu připojených osob provedla mezi lety 2009 a 2011 Mezinárodní telekomunikační unie11. Podle těchto dat je nejvyšší penetrace internetovým připojením na Islandu (95%), přestože nejvyšší absolutní počet uživatelů je v Číně. Pro potřeby tohoto výzkumu byl jako uživatel internetu zaznamenán každý, kdo jej v posledním roce internet alespoň jednou použil. Stejná organizace prezentuje ve své publikaci The World in 201312 další zajímavá fakta. Například počet uživatelů internetu v rozvojových zemích roste přibližně stejnou rychlostí, jako v rozvinutých zemích. Propast se tedy, alespoň v tomto ohledu, nezvětšuje. Počet uživatelů internetu je, pochopitelně, ovlivněn též dostupností pevného13 a mobilního14 připojení v dané lokalitě, jeho kvality a rychlosti, což není na obrázku 2 zohledněno, není však bez zajímavosti, že oblasti nepokryté internetem prakticky kopírují oblasti s nízkým počtem počítačů. Odpověď na otázku, zda je třeba nejprve zajistit připojení k internetu anebo počítače by se podobala prastaré otázce o slepici a vejci. V dnešní době je jisté především to, že jedno bez druhého nemůže plnohodnotně existovat. Na stránkách ITU lze nalézt též přehledovou tabulku uživatelů internetu v jednotlivých zemích mezi roky 2001 a 201215. Z ní je patrné, že počet uživatelů mezi těmito roky ve všech sledovaných zemí vzrostl. Nejvíce, z 5% na 88%, v Kataru, což je rozlohou nevelký emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Významný nárůst byl zaznamenán i v Nauru, což je nejmenší ostrovní stát na světě, velikostně podobný jako Uherské Hradiště či Bechyně, kde se od roku 2001 podařilo pokrýt téměř polovinu obyvatel. Je samozřejmé, že malé území se pokrývá snáze, zatímco velké území v rozvojových státech se pokrývá jen velmi obtížně. Ve sledovaném období však došlo k výraznému nárůstu i ve vyspělých Evropských státech, například v Belgii o 52%, v Chorvatsku o 56% či ve Francii o 68%. V České republice činí nárůst od roku 2001 65%. Pro Českou republiku je pak zajímavá ještě statistika ČSU16 ukazující, že mezi roky 2005 a 2010 jednak stoupl počet majitelů počítačů i uživatelů internetu a především výrazně klesl procentuální počet nepřipojených počítačů. Současně je patrné, že počet uživatelů stoupá s dosaženým vzděláním.

Obrázek 2: Procentuální počet uživatelů internetu, 201217

Poněkud odlišný způsob měření byl definován v roce 2003 na světovém summitu o informační společnosti (WSIS), konaném ve Švýcarsku v Ženevě. Na této konferenci byl vytvořen tzv. index digitální příležitosti (digital oportunity index, DOI)18. Digitální příležitost je v tomto případě vnímána jako možnost každého obyvatele využívat ICT technologie. Index nabývá hodnot od 0 do 1, přičemž 1 znamená, že každý člověk v regionu má možnost kdykoliv využít ICT technologií. V rámci hodnocených kritérií je zahrnuto jak hodnocení infrastruktury, tak dostupnosti technologií i uživatelské dovednosti obyvatel. Nejvyšší digitální příležitost (0,8) mají jihokorejci. Na opačné straně pak leží převážně africké země. Česká republika obsadila s indexem 0,47 vcelku hezké 42. místo. Německo a Rakousko jsou výrazněji před námi, zatímco Polsko a Slovensko se drží v těsném závěsu19.

Obrázek 3: DOI index, 200620

Aktuální projekty

Jelikož globální digitální rozdělení je nyní již všeobecně uznávaným jevem, na světě existuje mnoho organizací, které se svými projekty pokoušejí „uzavřít propast“. Každá z těchto společností se na problém zaměřuje z jiné perspektivy. Při zavádění technologií do rozvojových zemí je totiž třeba překlenout celou řadu komplikací, od absence infrastruktury, tedy jak internetové, tak elektrické sítě, či její malou kapacitu, přes finanční nedostupnost vybavení až po mizivou informační gramotnost místních obyvatel.

Jedním z těchto projektů je iniciativa 50x1521. Ta sama sebe definuje jako společenství veřejných a soukromých subjektů, jejichž cílem je do roku 2015 pokrýt dostupným připojením k internetu a výpočetní technikou 50% světové populace, tedy údajně o 15 let dříve, než byly oficiální odhady v době vzniku iniciativy. Organizace se zabývá jak dodáním technologií, případně i zbudováním technologických center, tak také vzděláváním učitelů. Například v roce 2006 se s její pomocí podařilo vytvořit několik počítačových laboratoří na školách v Ugandě22. Tyto laboratoře byly vybaveny počítači s nízkou spotřebou, záložním napájecím zdrojem, laserovou tiskárnou a přístupem k internetu. Je však třeba poznamenat, že od roku 2010 nejsou na internetových stránkách organizace žádné nové příspěvky a o aktuální činnosti organizace neexistují žádné zprávy.

Cílem projektu a neziskové organizace One Laptop Per Child (OLPC)23 je dostat levný a úsporný notebook do rukou každému dítěti na světě. Vytvořili notebook, který odolá špatnému počasí i horšímu zacházení, má vlastní software přizpůsobený jeho výkonu i výukovému použití, dlouhou výdrž na baterii, umožňuje přístup k internetu a především moc nestojí. Navíc internetové připojení může být mezi těmito notebooky sdíleno. Stačí tedy, aby jediný notebook v dosahu měl přístup k internetu, a mají jej i všechny ostatní. V takovém režimu je navíc možné i spolupracovat při vytváření dokumentu. Další zajímavou funkcí je, že na slunci se vypíná podsvícení displeje a ten poté funguje v pasivním černobílém režimu. Na palčivou otázku „Proč dávat notebook dítěti, které nemá přístup k elektřině ani tekoucí vodě“ odpovídají zástupci organizace jednoduše: „slovo notebook stačí nahradit slovem vzdělání a hned to dává smysl“. V současnosti jsou krom notebooků k dostání také tablety s obdobnou funkcionalitou. Notebooky OLPC lze v současnosti nalézt v mnoha zemích po celém světě, například v Uruguay, Peru, Keně, Nepálu, Indii, Rwandě či na Madagaskaru.

Projekt Green Wifi24 se zaměřuje na vybudování přístupu k internetu prostřednictvím wifi sítí v místech bez přístupu k elektrorozvodné síti. V rámci projektu byly vytvořeny wifi přístupové body se solárními panely a záložními bateriemi, které jsou navíc vybaveny funkcí inteligentní správy napájení. Ta umožňuje řídit výkon bezdrátové sítě v závislosti na aktuální úrovni slunečního svitu a na úrovni nabytí akumulátoru. Vícero těchto panelů lze také spojit dohromady a vytvořit větší bezdrátovou síť. V rámci takové sítě pak automaticky probíhá směrování paketů nejrychlejší možnou cestou, včetně zohlednění možného přesunu jednotlivých vysílačů. Navíc, vše je vytvořeno s využitím levných technologií a proto je úplný solární přístupový bod dostupný za $200. Organizace si klade za cíl pomoci projektům, jako je například OLPC, tím, že jim poskytne kvalitní internetovou konektivitu až do cílové destinace (last mile internet acess) s použitím pouze slunce, střechy a wifi. Přístupové body Gree Wifi se aktuálně používají například na Haiti, Havaji či v Senegalu.

Velice zajímavá je taktéž činnost neziskové organizace Geekcorps25, působící pod mateřskou společností IESC. Jí vysílaní dobrovolníci pomáhají po celém světě budovat ICT infrastrukturu. Jejich práce sahají od specializovaných komunikačních zařízení, přes komplexní komunikační infrastrukturu až po provizorní instalace antén s použitím prázdných lahví. Navíc se nesoustřeďují pouze na vybudování infrastruktury, ale také na školení místních obyvatel a vytváření lokálních informačních zdrojů. Nejvíce stop jejich práce lze nalézt v Mali, kde stojí taktéž za vznikem wikipedie v místním jazyce.

Inveneo26 je nezisková společnost poskytující především výpočetní technologii a širokopásmové připojení těm nejpotřebnějším v rozvojovém světě. Společnost si však uvědomuje, že samotné technologie nestačí a proto se snaží své projekty budovat tak, aby byly dlouhodobě udržitelné, a vychovává ICT odborníky z místních komunit, kteří se o infrastrukturu budou nadále starat. Výsledky práce této společnosti lze v Bangladéši, Etiopii, Ghaně, Haiti, Keně, Nepálu, Nigérii, Rwandě, Tanzánii, Ugandě anebo v Zimbabwe. Na svých internetových stránkách nabízejí též mapu významných realizovaných projektů27 a ke každému z nich je připojen i doprovodný článek.

Společnost InterConnection28 se od předchozích jmenovaných poněkud odlišuje. Jejím zájmem je recyklace starých počítačů, jejich oživení a další využití. Je založena na myšlence, že co je pro jednoho již starý a nepoužitelný počítač může jinému velmi dobře posloužit. S touto myšlenkou již přišel nejeden bazar či vetešník, avšak InterConnection se na této činnosti nesnaží vydělávat. Z interaktivní mapy29 by se na první pohled sice mohlo zdát, že hlavní dodávky počítačů proudí do USA, nicméně při bližším pohledu je zřejmé, že v USA se jedná o jednotlivé počítače dodávané studentům, rodinám s nízkými příjmy a neziskovým organizacím, zatímco v rozvojových zemích se obvykle jedná o dodávky stovek počítačů. Nejvíce počítačů, celé 4000, se dostalo do Chile.

Opomenout nelze ani aktuální (2013) český projekt na podporu počítačové gramotnosti v Nigérii. Národní centrum bezpečnějšího internetu, ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou, na přelomu září a října vybudovali kompletně vybavenou počítačovou učebnu na škole v Nigerijském hlavním městě Abuja30. V dalších letech navíc plánují rozvíjet podobné aktivity v Etiopii, ve spolupráci s organizací Člověk v tísni31, které zde již vybudovala patnáct škol32 v v místech, kde bylo do té doby vzdělání prakticky nedostupné.

Závěrem

Digitální propast je dnes již všeobecně uznávaným pojmem a pečlivě sledovanou oblastí. Zcela v souladu s předpoklady a cíli aktuálně probíhajících projektů se dle dostupných dat propast postupně uzavírá33 a 34. V této oblasti se podařilo nastartovat růst, nicméně definitivní uzavření propasti je možné očekávat teprve ve chvíli, kdy se rozvojové země vyrovnají se zeměmi rozvinutými ve všech oblastech, do té doby budou vyžadovat neustálou podporu, a to i v ICT oblastech. Na celém světě probíhá celá řada podpůrných projektů, výše zmíněný výčet obsahuje jen malý zlomek z nich. Z dostupných dat a statistik se zdá, že se skutečně celý svět postupně mění v informační společnost.

Zdroje

1 Internet Worlds Stats. The Digital Divide, ICT and the 50x15 Initiative [online]. 2013 [cit. 2013-11-20]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/links10.htm

2 World Internet Users Statistics Usage and World Popupalion Stats [online]. 2014 [cit. 2014-01-9]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats.htm

3 Wikipedia, wolna encyklopedia. Wykluczenie cyfrove [online]. 2013 [cit. 2014-01-27]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Wykluczenie_cyfrowe

4 Yale University. The determinants of the global digital divide: a cross-country analysis of computer and internet penetration, 2004, s. 19. Dostupné z: http://www.nber.org/papers/w10686

5 NETMONITOR. Audit návštěvnosti internetu: ročenka 2012. Dostupné z: http://www.netmonitor.cz/sites/default/files/iac_2013_-_netmonitor_rocenka_2012_0.pdf

6 BRDIČKA, Bořivoj. Jakou podstatu má inovace?. Učitelský spomocník [online]. 2009 [cit 2013-11-24]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2350

7 NEUMAJER, Ondřej. Digitální rozdělení nejsou jen technologie. Neumajer – Na co myslím [online]. 2006 [cit. 2013-12-11]. Dostupné z: http://ondrej.neumajer.cz/index.php?itemid=45

8 BRDIČKA, Bořivoj. Rizika spojená s technologiemi podle Rosena. [online]. 2013 [cit 2013-11-19]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/17161/RIZIKA-SPOJENA-S-TECHNOLOGIEMI-PODLE-ROSENA-html

9 Pocket World in Figures: Computer ownership. [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/12758865

10 Wikipedia, the free encyklopedia. The global Digital Divide [online]. 2006 [cit. 2013-12-24]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Global_Digital_Divide1.png

11 International Telecomunication Union. Estimated Internet users per 100 inhabitants [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: www.itu.int/ITU-D/ict/statistics/material/excel/EstimatedInternetUsers00-09.xls

12 The World in 2013: ICT Fact and Figures. [online]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/facts/ICTFactsFigures2013-e.pdf

13 Wikipeadia, the free encyklopedia. Fixed broadband Internet subscriptions in 2012 as a percentage of a country’s population [online]. 2013 [cit 2014-02-04]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:FixedBroadbandInternetPenetrationWorldMap.svg

14 Wikipeadia, the free encyklopedia. Mobile broadband Internet subscriptions in 2012 as a percentage of a country’s population [online]. 2013 [cit 2014-02-04]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:MobileBroadbandInternetPenetrationWorldMap.svg

15 International Telecomunication Union. Percentage of Individuals using Internet [online]. 2013 [cit. 2013-12-12]. Dostupné z: http://www.itu.int/en/ITU-D/Statistics/Documents/statistics/2013/Individuals_Internet_2000-2012.xls

16 Český statistický úřad. Kolik z nás používá osobní počítač a internet [online]. 2010 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kolik_z_nas_pouziva_osobni_pocitac_a_internet

17 Wikipedia, the free encyklopedia. Internet users in 2012 as a percentage of country’s population [online]. 2012 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:InternetPenetrationWorldMap.svg

18 International Telecomunication Union. Digital oportunity index [online]. 2010 [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/doi/index.html

19 International Telecomunication Union. World Information Society Report 2007: Chapter three [online]. 2007 [cit. 2014-01-01]. Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/doi/material/WISR07-chapter3.pdf

20 International Telecomunication Union. Digital oportunity 2005/2006 [online]. [cit. 2013-11-07]. Dostupné z: http://www.itu.int/ITU-D/ict/doi/images/doi_map.jpg

21 50x15.org [online]. 2010 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://50x15.org

22 50x15.org. Education in Uganda [online]. 2006 Dostupné z: http://50x15.org/sites/default/files/41688a_II_capsule_uganda%20FINAL.pdf

23 One Laptop per Child [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.laptop.org

24 Green Wifi [online]. 2014 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.green-wifi.org

25 IESC. ICT & Applied Technologies. [online]. 2014 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.iesc.org/geekcorps

26 Inveneo [online]. 2012 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: www.inveneo.org

27 Ineneo. World Map of Projecs [online]. 2012 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: www.inveneo.org/projects/world-map

28 InterConnection [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.interconnection.org

29 InterConnection. Impact of your donation [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.interconnection.org/how_we_help.php

30 Národní centrum bezpečnějšího internetu. Proti digital divide v Africe [online]. 2013 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.ncbi.cz/komer%C4%8Dni/proti-digital-divide-v-africe.html

31 Člověk v tísni [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.clovekvtisni.cz

32 Člověk v Tísni. Postavme školu v Africe [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: www.skolavafrice.cz

33 Einclusion. Global digital divide persist but is narrowing [online]. 2011 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://einclusion.hu/2011-02-15/global-digital-divide/

34 UN News Centre. Digital divide closing, but still significant, says United Nations telecoms agency [online]. 2012 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=43265&Cr=digital+divide&Cr1#.UvKybvl5Mag

Další části webu